Mirjam a Lena z Německa

Jak "zažíváte" Plzeň Vy?

Abychom mohli  na tuto otázku odpovědět, setkali jsme se jednoho slunečného jarního odpoledne s Mirjam (20) a Lenou (19). Obě žijí od září 2014 v Plzni a absolvují zde svoji Evropskou dobrovolnou službu v mezigeneračním centru TOTEM. Zajímá Vás, co obě dosud zažily a jak rozdílně město vnímají?

Ahoj!

Když jste do Plzně dorazily, jaký byl váš první dojem?

Mirjam: V každém případě pěkné město! Myslím, že to byl opravdu můj první dojem. Když jsem strýci vyprávěla, že půjdu do Plzně, říkal: „Mirjam, víš přece, že Plzeň je ošklivá?!“ On tady byl samozřejmě před mnoha a mnoha lety. A já jsem sem pak přišla a pomyslela si: “Bože! To je tak hezké!“

Lena: Když jsem sem dorazila vlakem a projížděla městem tramvají, myslela jsem si, že se tady toho hodně děje! Skutečně, nikdy bych nečekala, že Plzeň má takovou velkoměstskou atmosféru. A co se mi hned v  prvních dnech líbilo, byly krásné růžové západy slunce, ty krásné večery.

Jak moc se tento dojem mezitím změnil?

Mirjam: Tedy pořád se ptám, kde je těch 170 000 lidí, kteří tady v Plzni údajně žijí? Tak nějak je to taky příjemné, že ne vždycky se tady něco děje a město má skoro až venkovskou atmosféru. Je to skvělé, když po pár měsících života tady potkáte o víkendu na ulici hodně lidí, které už znáte. Člověk se s nimi pozdraví a popovídá si – to je velmi hezký „rodinný“ pocit.  Díky tomu se tady cítím tak dobře a jako doma.

Lena: Dojem, že je to pěkné město, se pro mě nezměnil. Ale teď poznáváme více různé oblasti, především ty okrajové. My právě bydlíme na okraji města a chodíme rády na procházky do lesa. A vůbec do všech ostatních částí města. Centrum je překrásné, ale je taky hezké poznat úplně jiné aspekty.

A co bys řekla, že tady bylo pro tebe největší výzvou?

Lena: Jazyk a komunikace. Někdy běží všechno hrozně rychle a tím se stane, že se rychle objeví nějaká nedorozumění.

Mirjam: Ano, např. nástupiště je nástupiště a napsat je napsat, a když jednou smícháš páté přes deváté, tak z toho nakonec samozřejmě vyleze něco úplně jiného. (smích)

Co pro vás byla největší změna s ohledem na život v Čechách?

Lena: Zase především řeč. Protože člověk najednou nemůže vždycky říct, co si myslí. To pro mě na začátku bylo hodně těžké. Ve městě se občas objeví takové situace, při kterých by člověk rád reagoval jinak nebo lépe rozuměl.

Mirjam: Teď nevím, jestli se to hodí přímo k tématu. Ale, co mě opravdu napadlo, je, že se v Německu pořád diskutuje o tom, že se lidé, kteří přicházejí zvenku, mají integrovat. A nyní, když jsem takřka sama cizinec v jiné zemi, zjišťuju, že to rozhodně není tak jednoduché! Nestane se to ze dne na den, je to jednoduše dlouhý proces. A to je velice zajímavé pozorovat a zažít na vlastní kůži.

Lena: Člověk se stane vůči tomu trošku citlivějším.

Co vás tady překvapilo? V Plzni, v Čechách?

Mirjam: Zní to teď samozřejmě hloupě, ale co jsem si o Česku předtím vlastně myslela? Vlastně vůbec nic. Jo dobře, je to prostě Východ. A teď si tak myslíš, je to prostě Východ?! Jak pitomá jsi vlastně byla? To byl ten Aha-efekt. Jak jsem jen mohla? Tak jednoduše označkovat?!

Lena: Mě tak napadlo, že je tady hodně lidí spojených s přírodou, nadšených pro přírodu. Skoro všichni chodí rádi na procházky, dělají turistiku, lyžují, chodí na houby. A velice si toho váží. A já si toho taky teď víc vážím.

A co vás k městu ještě napadá?

Mirjam: Hmmm...že se tady může v mnoha hospodách a restauracích kouřit. Díky tomu si dokážu lépe představit, jaké to u nás dřív bylo. Každý má u sebe svou cigaretu, pak se hrajou karty a pije pivo. A co mě tak ještě napadá je, že má člověk v tramvaji větší respekt před staršími. Mladí lidé hned vyskočí, když někdo starší do tramvaje nastoupí.

Co byl váš nejhezčí objev v Plzni?

Mirjam: Já myslím, že Pivoňka. (smích) Nee, líbí se mi tady ta rybníková krajina. A potom jsou to holt jednotlivá místa, kam člověk rád zajde – kavárna Perfect World nebo Café Regner. V každém případě Pivoňka. Tam je taková hezká hospodská atmosféra a sklepení a také lidi, kteří tam sedí, které člověk pak najednou zná, protože se na ně musí mačkat.

Lena: Ano, taky bych řekla těch mnoho kaváren. A o jednom z prvních jarních dní jsme byly v Borském parku, který se mi taky moc líbí.

Mirjam: Co je taky moc hezké, je ta pověst o andělovi a katovi. Když se člověk uprostřed dne na chvíli zastaví, sáhne si na anděla a něco si přeje...

Lena:...to člověka tak nějak spojuje s ostatními obyvateli. Ano, to byl taky hezký objev.

A na co se těšíte nejvíc, když pomyslíte na Plzeň v létě?

Lena: Táborák! A zdejší jezera, ve kterých se dá koupat. Na to, že se z Mirjam stane dřevorubec. (smích). Na ta hezká dlouhá odpoledne po práci. Když můžete lenošit na sluníčku a je dlouho světlo.

Mirjam: A parky! Ráda bych tu měla svoje kolo. A túry na Šumavě!

Přejeme Vám příjemně strávený čas v Plzni a na Šumavě a děkujeme Vám za milý rozhovor. 

Víš, že...


- Plzeň byla Evropským hlavním městem kultury 2015

- věž katedrály sv. Bartoloměje je nejvyšší kostelní věží v České republice

- Karel Gott pochází z Plzně

- Plzeň má 12 partnerských měst

- Plzeň je univerzitní město s více než 17 000 studenty

- z Plzně pochází a dodnes se zde vaří pivo Pilsner Urquell

- v Plzni žil skladatel Bedřich Smetana

- je zde andělíček, který plní přání

 

Tandem  Západočeská univerzita v Plzni  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy