Víkend v Malinci

[Blog 15] O posledním víkendu mě moje kolegyně pozvala, abych strávila víkend s ní a její rodinou. Znělo to dobře! V Malinci. To znělo po malinách...

Už při cestě autem z nádraží mě napadlo, že jsme obklopeni poli s obilím. Pšenice a ječmen všude, kam až oko dohlédne. Jen vysokou kukuřici a žlutou řepku nebylo vidět nikde. Zato slunečnice!

Ihned potom, co jsme dorazili do Malince, nás pozdravil Max. Velmi rychle se mu podařilo získat si moje, jindy proti psům imunní, srdce. Pohyboval se trošku jako mýval. Později večer jsme seděli na zahradě u grilu, jedli rybu, kterou ulovil tatínek, a já jsem se pokusila vyprávět o mé asociaci s mývalem. Protože jsem ale nevěděla, jak se řekne mýval česky, začala jsem popisovat: „Je šedý, má černé brýle, žije v severní Americe a tam ho lidé nemají rádi, protože vždycky dělá tohle s odpadky (hrabavé gesto)... Hned jsem dostala reakci: „To neee, TO náš Max nedělá!!!" :)

Další den jsme se vydali do Klatov a tam objevili v katakombách bláznivého bavorského kaplana. Jedna z mumií tam měla totiž trošku šíleně usměvavý výraz, černou kaplanskou kápi na hlavě a dodnes dochované - kožené (bavorské) kalhoty! O trochu méně děsivé to bylo potom v PASKu, pavilonu s výstavou skla v secesním stylu. To byly ale pěkné barvy! A když jsme později stáli na Černé věži a byli zaměstnáni chráněním si našich šatů před větrem, mohla jsem vidět i Hohen Bogen. Bylo to zvláštní, protože jsem v zahraničí, obklopena trošku jinou kulturou, jinou řečí, úplně novými lidmi a najednou vidím domů, horu, na jejímž úpatí bydlí moji přátelé. A...jaké byly asi myšlenky mladého člověka, který tam nahoře na věži v Klatovech stál před třiceti lety a díval se na onen jihozápad?

Večer se hrálo ve vedlejší vesnici divadlo, tak nás čekala procházka přes pole, rozviklaný můstek a okolo přírodního koupaliště s pestrou krajinou. A v noci zase zpátky. To vše pod nejkrásnějším hvězdným nebem, které jsem za svůj pobyt tady zažila. Viděla jsem „hvězdu v pohybu“, ale díky naprosté ztrátě řeči, jsem neměla čas si něco přát.

A v neděli jsem dostala ještě soukromou prohlídku vodního hradu Švihov. Po plavbě na pramici okolo hradu, se šlo dovnitř. Popelčiny tři oříšky jsem sice nenašla, ale s obrovským a starým svazkem klíčů v ruce, jsem se skoro cítila jako malé zámecké strašidlo.

A potom jsem jela zase vlakem zpátky do Plzně. Dobře vybavená výborným nedělním jídlem. A koláčem. A třešněmi. A mnoha krásnými vzpomínkami v hlavě.

Víš, že...


- Plzeň byla Evropským hlavním městem kultury 2015

- věž katedrály sv. Bartoloměje je nejvyšší kostelní věží v České republice

- Karel Gott pocházel z Plzně

- Plzeň má 12 partnerských měst

- Plzeň je univerzitní město s více než 17 000 studenty

- z Plzně pochází a dodnes se zde vaří pivo Pilsner Urquell

- v Plzni žil skladatel Bedřich Smetana

- je zde andělíček, který plní přání

 

Tandem  Západočeská univerzita v Plzni  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy