[Blog 07]

Když jsme se na konci listopadu společně se všemi ostatními lidmi na náměstí nemohli dočkat rozsvícení vánočního stromečku -  tehdy pro mě tady v Plzni začal předvánoční čas.

Moje spolubydlící má nádherný minimalistický moderní adventní věnec a žárovičky a já oranžovou papírovou hvězdu v okně. Tak pěkně osvětleny osvětlujeme rozdíly mezi českými, bavorskými a severoněmeckými vánočními zvyky.

Na vánočním trhu pijeme rády rybízový svařák nebo zkoušíme všechny klobouky, které vypadají jako z dvacátých let.

Během našeho česko-německého prosincového Stammtische minulý týden jsme si všichni navzájem rozdávali dárečky a já přišla domů se dvěma vykrajovátky. Bohužel ale nemáme v pokoji žádnou troubu ... ale nic se neděje, forma hvězdičky a kytičky se využije i na něco jiného.

V jazykovém kurzu na univerzitě se pilně učíme a zpíváme české koledy (a jen tak na okraj, Poláci umí skvěle zpívat!) a z důvodu podvědomého přijímání informací nám zní v hlavě celou dobu i doma.

A když pak večer jdu osvětlenou Plzní s rukama v rukávníku a novou huňatou čepicí, cítím se tady jednoduše báječně!

Pro všechno tohle počínání existuje v němčině krásný výraz: "Es weihnachtet." (Vánocuje.) Udělalo by mi radost zavést slovo "vánocovat" do češtiny. Pokud se vám taky líbí, pak jej používejte v příštích dvou týdnech co nejčastěji! :)