(Tento článek jsem překládala sama, pak když najdete něco, co zní divně – zasmějte se jednoduše! :))
[Blog 18 a poslední] Co bude mi chybět asi nejvíc až už nebudu tady? Myslím, především několik konkrétních zvuků…
. Zvonění tramvaje
Samozřejmě, jak jinak! :) Ten hezký, rašplování zvuk! Zda v oslabené formě skrz otevřené okno v kanceláři. Nebo trochu nahlas na uších, když já sama jsem důvod toho zvonění.
. Klepání na dveře toalet
Hodně toalet tady nemají klíč, proto dveře otevřeno znamená „volno“ a dveře zavřeno „obsazeno“. Pak prostě klepáš. Doma musím si naléhavě zvyknout, že musím otočit klíč. Protože tam každý tahá za dveřmi a jen překážka oznámí obsazenost.
. Slovíčko „tak“
Dlouho jsem přemyslela jaké slovo je počitatelné za zvuk. Ale je prostě hlas, který jsem slyšela tak často v různých variantách když jsem mluvila s českými kamarády… Má jen jednou slabiku, TAK, jsem pro!
. Louskání kolen při zahřání divadelních zkoušek
Naše divadelní zkoušky obvykle začínaly tak zvanou karlovou jógou (viz dřívější článek na blogu). Přitom pořad bylo slyšet louskání kolen. Někdy od nás všichni, ale většinou od jedné konkrétní osoby. Tento zvuk, i když ne moc hezký, i ta osoba bude mě asi trochu chybět.
. Klir-klir-tok při přípitku
Když tady připiješ, odstavíš skleničku na stole, než piješ. Proč? Vysvětlení jsou tam tolik různé jak české piva. Tam, odkud jsem, děláme to taky. Ale tam, kde budu, asi ne… (Ale už jsem tam objevila hospodu „Hurvínek“, kde mají Staropramen. :))
. Melodie hlášení Českých drah
Znáte melodii s čím začínají hlášení Českých drah na plzeňském hlavním nádraží? Zde to můžete slyšet pěkně u 06:22 https://www.youtube.com/watch?v=nR91ZR94G9Y Až to slyším, hned mám chuť nastoupit do další vlaku a jet k milým lidem nebo na hezká místa.
. Razítko průvodčích
A pak, když sedíš ve vlaku a z dálky se přiblíží průvodčí se stále hlasitějším klik-klak razítka – pak už hrabáš v tašce a máš radost, že jsi na cestu v Česku a s pohodlnými Českými dráhy. (Pracovníci DB (německé dráhy), které to eventuálně taky čtou – prosím vás, abyste se necítili uražené, když časem preferuju ČD.)
Ale protože ještě mám v plánu prozkoumat Českou republiku a přitom kvůli nostalgii raději pojedu vlakem než autobusem budu ty oba poslední zvuky slyšet asi nejčastěji.
A „TAK“ samozřejmě!
Mějte se! A bavte se s blogem Jany, moji nástupkyně!
